Čtení z deníku: Putování do Santiaga a až na konec světa - část desátá
Čtení z deníku holky, která se rozhodla dojít z Prahy až na samý konec světa. Začtěte se do příhod, které na poutníky číhají při čtyřměsíční cestě do Santiaga de Compostela.
17. 6. 2019 Den šedesátý Pondělí
Vstáváme líně. K snídani je kaše. Balíme a vyrážíme v 8:30. Je hezké počasí a příroda se nám zdá být okouzlující. Všude kvetou žluté keře. Louky mají nespočet barev.
V maličké vesničce Le Chier si chceme koupit zmrzlinu. Zastavíme tedy u Gîte, kde obsluhuje celkem pohledný mladík :) Než nám zvládl prodat dvě zmrzliny, narazil do dveří a pak do lednice s nápoji :D Evidentně jsme ho vykolejily :D
Pokračujeme v horku dál. Cesta je náročná, celý den víceméně stoupání. Procházíme oblastí Centrál masiv - tzv. Francouzské středohoří. Přicházíme ke zřícenině hradu a kaple Chapelle Saint-Jacques-de-Rochegude. Jsou to působivé pozůstatky, čnějící do okolí na skalním ostrohu.
Po sestupu do údolí opět stoupání ke kapli ve skále. U kaple obědváme a odpočíváme. Všímáme si většího množství poutníků, než bylo dříve obvyklé. Přibývají i lavičky a odpočívací místa na trase :) V každé usedlosti je také kohoutek s pitnou vodou. Na noc se zabydlujeme na louce před Le Vernet. Ještě svítí slunce. Vytahuji ukulele, Niky kreslí. Pak si uvaříme večeři a jde se spát :)
18. 6. 2019 Den šedesátý první Úterý
Vstáváme na pohodu. Snídáme kaši a kafe.
Vyrážíme v devět. Cesta je dnes mírnější. Chystáme se nakoupit v Saugues. Do města přicházíme po jedenácté. V kostele nás odchytne paní, která vede místní středisko pro poutníky. Stavujeme se za ní do střediska. Předává nám informace o dalších etapach. Mluví samozřejmě francouzsky, takže naše komunikace je opět zábavná :D ale jako vždy se na základních informacích dorozumíme :) Dostáváme i razítko. Pak pokračujeme na nákup do Carrefouru. Nákup nás uspokojí - svačíme hned u obchoďáku :D Slunce peče, přesto pokračujeme. Odpočíváme v lesících. Přestože je dnes horko, chceme ujít dnešní etapu, která končí v Le Sauvage. V podvečer už se nám jde dobře. Le sauvage míjíme a ubytováváme se v lese za statkem.
Dnes bylo znát, jak se krajina mění. Vyšplhali jsme se až do 1300m.n.m. Je tu nádherně. Jsem ráda, že tu se mnou Niky. Je legrace.
Dnes jsme si také dali kafe v Gîte - poctivé velké kafe s obrovským množstvím mléka. Mňam :D
19. 6. 2019 Den šedesátý druhý Středa
Vstáváme celkem pozdě. Než se nasnídáme, míjí nás dost poutníků. Už je znát, že jdeme po hlavní trase. Trochu je předcházíme u kaple sv. Rocha. Poté co předejdeme skupinky poutníků, užíváme si krásnou přírodu a hezké počasí.
Narážíme na Gîte, které je pro poutníky otevřené i přes den - je tam k dispozici WC, vybavená kuchyň, elektřina a základní potraviny jako pivo, kafe, sušenky :D
Využili jsme možnosti dát si kafe a jídlo u stolu a zastavili jsme zde na delší pauzu. Ta nám totálně rozbila den a už se nám pak nějak nechtělo ťapat (možná to bylo i tím pivem a sluníčkem). Pokračujeme do Saint-Alban-sur-Limagnole. Mělo by tam být íčko. Přicházíme i íčku v poledne a je zavřeno (siesta). Razítko nakonec ulovíme v hospodě. V horku bylo další stoupání náročné, proto jsme zakotvili v přístřešku na kopci, který jsme si vyšlápli. Niky si pospala a já si odpočinula. Všichni ostatní nás předběhli :D ale nám to nevadí, baví nás je dohánět :D
K spánku se ukládáme za Amount Abrac. Všude jsou pastviny. Musíme dost hledat než najdeme místo. Nakonec jediné neoplocené místo je lesík, který je dost využívaný jako WC. Zakotvíme na čistém místě a jdeme spát.
20. 6. 2019 Den šedesátý třetí Čtvrtek
Vstáváme opět s davem poutníků. Necháme je přejít a balíme. Některé poutníky pak doháníme a víme, že jsme je viděli už včera.
Přicházíme do městečka, kde mají super záchody a umývárku. Pereme a umýváme si vlasy. Dav nám mezitím utekl. A nám je fajn. V noci pršelo, stan naštěstí stihnul skoro uschnout. Věci sušíme cestou. Děláme často pauzy, abychom věci mohli rozložit a usušit. Všude jsou pastviny a krávy. Světlé a velké. Procházíme krajinou s obrovskými kameny mezi kterými se pasou obrovské krávy. Je to nádhera. V krajině zůstávají pouze žluté keře. Rozhodli jsme se bivakovat za Nasbinals. V Nasbinals opatříme nákup. Procházíme po stezce pastvinami. Stezka nás vede přímo do ohrad s krávami. Ty se pasou vždy ve stádu s chovným býkem. Moc se nám k nim nechce, ale nemáme na vybranou. Míříme k přístřešku, který je na mapě vyznačený. Když k němu dojdeme, zjistíme, že je využívaný jako WC. Okolí zhodnotíme "jako že se tu krávy zrovna nepasou" a stavíme stan. Vaříme večeři. Když zalezeme, krávy se na nás přijdou podívat. Nezdá se nám nocovat v ohradě se stádem krav a tak vylézáme ze spacáku, znovu balíme a stěhujeme se dál. Niky prohlásí památnou větu "voni tady ty krávy nějak prožívaj". Nakonec za další dva kilometry stavíme stan znovu, těsně u města Aubrac.
Mě to nedá a jdu se zeptat strýčka Google, jak to tady s těmi krávami je. A i podle něj tady ty krávy prožívají. Právě v Aubracu masné plemeno krav, které celou dobu potkáváme, vyznačující se medovou barvou vyšlechtili mniši. Uléháme s pocitem, že jsme opět o něco moudřejší :)
21. 6. 2019 Den šedesátý čtvrtý Pátek
V noci pršelo. Stan je mokrý. Vstáváme rychle. Balíme a až pak snídáme. Všude je mlha. Čekáme další déšť. Díky večerní eskapádě s krávami máme ½ etapy náskok.
Když vyrážíme ještě neprší. Nakupujeme v Saint-Chély-D'Aubrac. Začíná pršet. Stavíme provizorní "tejpí" (přístřešek). Kafe. Přístřešek nefunguje, takže máme nejen totálně mokrý stan, ale mokré jsme i my dvě. Přestává pršet cca za hodinu. Pokračujeme dál v cestě. Dnes střídavě prší a svítí slunce.
Krajina se mění. Často pauzujeme a sušíme věci. Máme hodně svačinek. Přicházíme do Saint-Côme-d'Olt. Provedeme další nákup. Městečko má hezké historické centrum. Zabydlujeme se cca 2 km za městem. Vaříme bramborovou kaši a maso :) Mňam. Popíjíme holandské pivo. A už za sebou máme začátek další etapy.
22. 6. 2019 Den šedesátý pátý Sobota
Ráno pohoda. V noci nepršelo. Snídáme. Hned na začátku nás čeká kopec. Předháníme se s ostatními poutníky. Některé jsme potkávali i včera. Přicházíme k soše Marie (Vierge de Vernus) nad údolím. Je tam odsud nádherný výhled. Cesta nás dál vede lesem a jde se celkem dobře. Scházíme ke kostelu u Espalionu. Jedná se o kostel Église Saint-Hilarian-Sainte-Foy de Perse. Jedná se o nádhernou gotickou stavbu s působivým interiérem. Obdivujeme jak sochařské umění, členění interiéru, tak původní freskovou výzdobu. Od kostela pokračujeme do středu města. Nakupujeme - zmrzliny, kakao a tak :D Prodavač z nás má legraci. Jídlo jíme u řeky při pohledu na hlavní památku - středověký most. Espalion je zajímavý také tím, že zde byl vyvinut a poprvé otestován skafandr. Koukneme se ještě ke kostelu a hurá dál. Přibližně po dvou kilometrech nás čeká hezké překvapení! Kafe pro poutníky zdarma! :D Dáváme si je i přesto, že je horko. Nakopne nás. Pokračujeme dál k Estaingu.
Estaing je krásné město s dominantou hradu uprostřed města. Je to nádherné místo - křivolaké středověké uličky, historický most, udržované domky. My se však balíme a ještě jdeme dál. Volíme méně frekventovanou cestu GR6 na Campuac. Hned na začátku zjistíme, proč je méně využívaná - čeká nás neskutečné stoupání. Když jsme se vyhrabali konečně nahoru, robili jsme svačinový tábor na cestě k poli. Jak si tak večeříme naší hitovku tohoto období - bramborovou kaši s masovou konzervou, zjeví se před námi traktor. Takže rychle všechno zabalit a jdeme hledat naše dnešní "doma" (místo na spaní). Po nějakých dvou kilometrech přicházíme do bývalého lomu. Zabydlujeme se tu.
23. 6. 2019 Den šedesátý šestý Neděle
Ráno bylo po dešti. Svítilo však už sluníčko a vypadalo to na pěkný den. Teplo se hlásilo hned od rána.
Krajina už se mění a občas je vidět "hřeben", ale stále zdoláváme jen kopečky. Hned z rána nás na cestě u Sébrazacu překvapí protijdoucí krávy :D Ve městečku jsme si prohlédli kapli a vydali se dál po značce. Na cestě bylo znát, že tu moc poutníků nechodí. Na trase potkáváme českou samolepku "Camino dětem" (milé zpestření).
Obědváme v Campuacu. Je vedro, přesto pokračujeme do Espeyracu. Městečka mají podobu francouzského středověku.
V Sénergues mají hezký "point" pro poutníky - teplá voda, záchody, stoly.... Vaříme tu večeři, pereme a umýváme se. Pak ještě kousek cesta za město. Nocujeme na kraji lesa. Prádlo už schne i přes noc. Osvěžující bylo i kávové občerstvení pod pergolkou za dobrovolný příspěvek :)
